ROCKVAL
 
 
ÚVOD
FOTO
TÁBOR
TEXTY
CESTY
 
 

R O C K V A L

sekce_1 Vybavení na focení sekce_2 Moje oblečení atd. sekce_3 Moje výrobky
Něco málo o mé osobě

Takže pokud by vás někoho zajímaly nějaké podrobnosti vztahující se k mé osobě tak tady je možná najdete, ale myslim že spíš nenajdete, ale vybral jsem ty nejzajímavější fotky mého já, tak se třeba aspoň pobavíte.

Ahoj Ahoj, tak narodil jsem se v malém severomoravském městečku Šumperk. Dětství jsem však prožil v nedaleké vesnici Nový Malín, což je od Šumperka asi 4km. Tam jsem se naučil celé řadě věcí, které se člověku docela hodí.. skákat ze střechy, zapalovat seno lupou, lést na nevyšší stromy, likvidovat vosí hnízda, střílet vzduchovkou po po slepicích, kouřit nedopalky na autobusové zastávce, krást jabka i hrušky, vyhýbat se rebarboře i mečíkům paní Tomáškové od vedle, utíkat ze školky, vyměnit nové letadlo za prasklou lokomotivu a myslet si přitom jak je to výhodný obchod.. a další spoustě užitečných činností........pokračování dále->>

fotogalerie


Po takto úspěšném dětství jsem vyrazil do světa a další můj život se již odehrával v Šumperku. Zjistil jsem, že řada věcí, která byla ve velkém domě možná, byla v činžáku nemožná. Při každém mém seskoku padákem ze skříně spadla sousedům jedna drahocená sklenička a tak jsem s parašutizmem musel chtě nechtě skončit.

Má školní léta probíhala asi tradičně. Patřil jsem k málomluvným, leč řekl bych zvýdavím dětem, které, jak už to tak bývá, čas od času dostanou nabudku od spolužáků za nějakou tu povedenou písemku. Zvýdavím žákem jsem zůstal a tak jsem se nakonec dostal až na šumperskou průmyslovku, tady už mě nikdo nebyl tak se mi dobře žilo.

..Svá nejkrásnější léta jsem tedy prožil na Průmyslové škole. Tato školní instituce mě zbavila nadobro mé profesionální školní zvídavosti a udělala ze mě žáka, který raději nic vědět nechce, jelikož o pravdivosti informací se dalo leckdy pochybovat. No zřejmě bych řadě kantorům křivdil, byli i tací, kteří za něco stáli, ale vyjmenovat je by mi moc času nezabralo.

Jelikož se jednalo o střední školu Elektrotechnickou, vznikl u mě zájem o elektroniku a různé aplikace technického rázu. Zde bych kladl prvopočátky mé konstruktérské práce například čelovek s LED, zesilvačů, ztlumovačů a tak dále..

Když se ohlédnu zpět tak do této chvíle jsem věci jen rozkládal, ale teď jsem začal i skládat. Nutno poznamenat, že bez předešlého období, kdy jsem vše jen nenapraitelně ničil, bych jistě nedospěl k fázi konstruování!

To jen že to, že jsem byl jako malé dítko zbit 24.prosince po té co jsem za hodinu zvládl nenapravitelně demontovat model kamionu i mluvící pannu, bylo vzhledem k mému vývoji značně nepřiměřené.

Všechny tyto zkutečnosti vedly však k tomu, že jsem vynikal ve všech možných dílenských předmětech jak obráběcích tak i elektronických.

Podrobnostmi mého čtyřletého studia se tu zabívat nebudu, přeci vás jen nechci odradit od přečtení této stránky až do konce. K průmyslové škole snad jen to, že jsem ji zdárně ukončil maturitou a dokonce i s vyznamenáním...proto velké díky panu Znojovi, za to že u zkoušky z Elektrotechnických zařízení shodil ze stolu počítačovou myš, čímž zaměstnal zkoušejícího a přísedící mi mezitím nakreslil schéma automatizované telefonní základny (nebo něčeho takovýho..vim o tom ted asi tak stejně jako tehdy:-) po mně požadované.

Tak pryč od studijních záležitostí. Koncem deváté třídy jsem se nezačal věnovat jen elektronice, ale také fotografování a hře na kytaru. Obě dvě záliby mi vydrželi až to teď. Seznam mých aktivit jsem dále rozšířil o realizaci táborů ve Štědrákově Lhotě.

Pokud jde o fotografování, tak začal jsem s automatem a z něj jsem přešel na manuální zrcadlovku ZENIT. Od té doby však prošla mýma rukama řada dalších přístrojů (uvádím ty, kterými jsem nafotil alespon 36 snímků). Myslím, že řada lidí kolem mě se domnívá, že u mě tento koníček přešel v šílenstí, ale já si říkám, že jen rozvíjím znalosti ve fotografování co nejvíce všestraně. ..více..

Co se týče hry na kytaru, tak v té jsem se rozvinul tak napůl, což mi dá se říct vyhovuje. Kytara mě také dovedla k psaní písniček a tak se považuji za folkově rockového písničkáře, který vždy rád uspořádá koncert v prázdném bytě beze svědků. Vlastně o mé fotogarafie i texty jsem se rozhodl s vámi podělit, takže pokud vás něco zaujalo, tak nahlédněte do sekcí Foto nebo TEXTY

Jak jsem psal tak také jsem se stal pořadatelem dětských táborů. V této činnosti mě asi nejvíce ovlivnily kytarové tábory pořádané Pepou a Ivou Šilhanovými. Snažím se to dělat pořádně a přes všechnu kritiku, která dopadá na mou tvrdou hlavu, doufám že to i někdo ocení. Do táborové tvorby můžete nahlédnout v sekci TÁBOR.

Abych se vrátil k mé životní cestě po školních zařízeních. Po maturitě jsem se dostal na pražskou vysokou školu ČVUT fakultu elektrotechnickou. Tam jsem se protloukal zkoškami po dva roky a dalo by se říci, že to byl krásnej čas. Bohužel škola nedopadla a tak jsem znovu v Šumperku. Tady nyní studuji na VŠB Ostrava strojírenství. Tak snad to vyjde..

 
 
 
     
 
TOPlist